• Veronika

CESTOVÁNÍ

Za týden letíme na Sicílii. Zatím to vypadá na super vejlet. Ryanair snížil od 1. dubna hmotnost zavazadel na palubu a vypadá to, že opravdu pojedeme s dvěma malinkými batůžky, protože cena za další zavazadlo je dražší než celá zpáteční letenka pro dva. A jak prohlásil Vašek: „stačí mi jedno tričko.“ Tak podle toho, přátelé, já budu balit.


Druhá věc je ta, že o Sicílii víme jen to, že je tam Etna a městečko Palermo. A to není úplně ideální situace. Taky teda víme, že podle předpovědi počasí tam má pršet. Ale to ignorujeme, protože to se ještě změní. Jo a taky nemáme ubytování, ale máme auto.

Vypadá to opravdu skvěle a já místo abych hledala, sháněla, plašila a balila, víte co dělám? Píšu o tom, co všechno máme a nemáme. Spíš teda nemáme.


Strašně se mi líbí citát:


Znamená přibližně tohle:

Cestujeme, protože vzdálenost a rozdílnosti jsou tajné přísady kreativity. Když se vrátíme domů, doma je to stejné. Ale něco v našich myslích se změnilo a to mění všechno.


Což je naprosto geniální myšlenka a podle mě věta naprosto ideálně popisující cestování! Protože to je přesně to ono, co člověk cítí, když je pryč a když se vrátí. Vracíme se do stejných postelí, za stejnými lidmi, ale ten (a stačí i týdenní) nadhled, člověka trošku změní. A to úplně miluju. Tu malinkou neviditelnou změnu v hlavě a srdci. A samozřejmě, některá místa mění víc, některá míň. Některá k lepšímu a některá k horšímu.


Ostrov Réunion nás změnil a naučil ze všech míst nejvíc. Taky nás nejvíc rozesmutnil a zároveň jsem neviděla na planetě krásnější místo. Azorský ostrov Sao Miguel obnovil naši lásku k cestování a vrátil nám chuť a energii věřit v to, že existují jiný krásný místa na světě, než je Réunion. Na Mallorce jsme našli klid. Pohodu, komfort, bezpečí, slunce uprostřed zimy. A co nám dá Sicílie, vám samozřejmě taky napíšu! A nebojte taky napíšu o tom, co nás naučil český lesy a louky a Krkonoše, cesty v kukuřici, rybníky a pohádkový místa tady u nás.


O tom, podle mě cestování je. O tom, co v tobě potom zbyde za pocity. S čím na to místo vzpomínáš a co první se ti vybaví. Jaké barvy? Jaká chuť jídla? Jaké pocity a jaké oči? Začínám se na Sicílii strašně těšit, těším se na nové zážitky, nová místa, lidi, barvy, jídla a pocity. A psaní. A jsem strašně vděčná, že můžu. A taky jsem vděčná i tomu pitomýmu Ryanairu, že prodává nesmyslně levný letenky a zkrouhává hmotnost a rozměry zavazadel. Určitě i to balení mě naučí spoustu důležitých věcí a zase se přesvědčím jak moc trpělivá, nesprostá, stabilní osoba jsem. A taky se přesvědčím, jak Vašek přežije s jedním tričkem. Ve zbytku oblečení prej poletí. Něco mi napovídá, že nás čeká spousta veselých chvil, ještě než opustíme hranice ČR.



0 zobrazení