• Veronika

Prosinec ve znamení rovnováhy

Protože prosinec bude plnej lidí. Nejen těch, co přijdou na návštěvu, ale i těch v obchodech, ve frontách na poště, v hromadné dopravě, no prostě všude. A proto je důležité, aby se i přesně tyhle veselé, sociální chvíle balancovaly klidnejma chvílema ničeho. Nebo teda ničeho kolem a všeho zevnitř. Já to teda tak cítím. Že po všem tom obecným shonu posledního měsíce roku jsou ty chvíle, kdy je kolem jenom ticho, strašně důležitý a málo oceňovaný.



Ona se o ten klid a ticho snaží i příroda všude kolem, aspoň tady na vesnici, kde jsme jenom my, pole a louky. Kde občas projdou srnky, ale nezdrží se moc dlouho, protože Kessinka jak je zmerčí, tak nám tady tu rovnováhu hlídá a štěkáním je vyhání pryč. Určitě to dělá proto.

Příroda je víc potichu, aby vybalancovala ten ruch, co všichni tak nějak podvědomě s prvním adventem spouštíme. A to je super.

V domech voní perníčky a svíčky. A já bych chtěla začít tenhle měsíc s jediným cílem: vybalancovat. Všechno.


- Jídlo, ty tuny skvělýho jídla a vína, co na nás čekají, balancovat dlouhejma procházkama.


- Lidi a šum kolem nich vybalancovat tichým večerem u knížek.


- Všechny ty věci, co dostaneme, hodit do rovnováhy poděkováním, upřímným poděkováním a darováním nazpět.


- Mračení vystresovaných lidí v obchodech balancovat úsměvem.

Ještě mě napadá jedna zvláštně (ne)vyrovnaná věc, na kterou jsem přišla teď o víkendu. Vstupný na záchod na Hlavním nádraží v Praze, stojí stejně korun jako jednosměrná letenka na Mallorcu. Což je neuvěřitelný nepoměr, ale zas na druhou stranu na Mallorcu nemusíte, na ten záchod jsem fakt musela. A na tu Mallorcu nakonec taky letíme, v lednu. O tom, jak na Vaška „vyskočily“ letenky napíšu jindy.


Taky balancuju čtení psaním. Vstřebávám slova a neskutečný díla moc šikovných lidí a sama píšu svůj Hodinkovej příběh, s kterým si užívám skvělej čas a pomalu cítím, že se překuluje do fáze tisícátáosmá editace jednotlivých kapitol. A vím už, jak dopadne. V hlavě na to často myslím a teď čekám, kdy se dostanu do módu, abych byla schopná napsat to tak, jak to cítím, protože to chci napsat na poprvé. Uvidíme.


Přeju krásný prosincový začátek a zároveň konec letoška :)

57 zobrazení