• Veronika

PŘEJU VÁM I SAMA SOBĚ

Co naložím do baťůžku prosinci 2018, aby s sebou odnesl a já měla místo na všechny nové zážitky v roce následujícím?


Velké díky!


Za to, že jsem zdravá já i moji nejbližší.

Za to, že mám měkkou postel, kterou miluju a střechu nad hlavou.

Za dobrý jídlo a za výborný kuchařský schopnosti (Vaška, ne moje).

Za práci, která mě baví a nesvazuje mě.

Za psaní. Psaní je všechno.

Za čtení. Letos jsem přečetla stejně anglických knížek, jako těch českých a mám radost ze schopnosti číst ve dvou jazycích.

Za procestování Azorských ostrovů.

Za pár přátel. A jejich podporu hlavně při psaní!

Za to, že jsem se stala nepokrevní, ale stejně i tak moc milující tetou.

Za lásku. S Vaškem jsme úspěšně oslavili šesté výročí. (Koukali jsme na Game of Thrones a rozdělali si šampáňo, odvaz já vím).



Bylo to super, ten letošní rok. Byla to sranda, cestování, psaní, čtení, láska, práce, nová přátelství, nové začátky a nové plány.


V lednu to bude rok, co jsem začala psát Příběh. Aktuálně mám napsáno přes 150 stránek A4. A vím už, jaký bude mít knížka konec. Jen mi ten konec nejde už přes měsíc napsat. Napsala jsem už 3 jeho verze, ale pořád to není ono. Podvědomě mi to nejde nejspíš proto, že se mi nechce se s Příběhem rozloučit. Vědomě se ale nehodlám vzdát, a tak si prostě pořád píšu a věřím, že jednou (kdovíkdy) to přijde. Ten pocit, že už je ta správná chvíle na to, dopsat to. Je mi jasné ale, že koncem Příběh nekončí, že je to vlastně začátek další naší společný cesty k jejímu cíli. Uvidíme. Až to celý zkompletuju, pošlu to mezi pár (upřímných) lidí a pak uvidím.



Taky nás čeká hned v lednu dobrodružství na Mallorce. Už jsme strávili pár hodin nad mapou, průvodci a typy na výlety a začínám se tam nezdravě těšit hned z několika důvodů. Hlavní je ten, že jsem byla proti Mallorce naprosto zaujatá. "Tam v životě nepojedu, to je největší turistický centrum všech línejch lidí, nic jinýho tam není, než jen hotely a lehátka a namačkaný tisíce hloupejch turistů"… atd.. No, ale když Vašek přiběhl s tím, že mají letenku za pár šlupek a že je to v lednu, koupili jsme to, a pak velmi skepticky googlili, co tam jako teda vlastně budeme dělat? A můžu vám říct, že po pár minutách mi krása celé Mallorky doslova zavřela pusu. Jsou tam hory, jezera, jeskyně s krápníky, města schovaná daleko od všeho ruchu. Jsou tam krásné výhledy, kouzelné pláže bez lehátek, anglicky mluvící místní obyvatelé a taky dobře vypadající restaurace servírující ryby a další přímořské dobroty.

Úplně jsem nadšená z toho, jak mi to ten ostrov nandal a zatím se tváří jako opak toho, co jsem si o něm myslela. Takže jsem opravdu na to všechno zvědavá, až to zažiju na vlastní kůži.


Jo a povídám Vaškovi: „ Hele, v hlavním městě je takovej skvělej obchůdek s anglickejma knížkama, vypadá to tam jak z filmu prostě úplně super, tam bych se děsně ráda podívala.“

Vašek se zvednutým obočím: „Proč?“

Já v duchu: „Ciwe, jak se může ptát proč? Zná mě ten kluk vůbec?“

Já nahlas: „Protože mám ráda knížky, protože jsem nikdy nebyla v knihkupectví v cizí zemi, protože to tam vypadá krásně a protože půjdeme určitě kolem..“

Vašek: „Aha.“


Já to beru jako uzavřenou věc a odpověď aha považuju za souhlas.


Tak a tím se letos loučím. Přeju vám, i sama sobě, aby byl celý nový rok přesně takový, jaký si zasloužíme. Aby byl plný dobrodružství, chvil veselých a plný přátel a dobrého jídla a pití a zároveň, aby ho vyrovnávaly chvíle klidu. S knížkou, s filmem, se psem nebo kočkou na klíně. Aby byl rok 2019 plný všeho, ale tak akorát. Jo a taky přeju splněná přání, kouzla a mexickou kuchyni!


Ta kouzla a mexickou kuchyni proto, že začínám nový rok znovu čtením Harryho v originále, proto ta kouzla. A mexická kuchyně přece proto, že Ježíšek mě překvapil a naprosto dostal kuchařkou Nejbarevnější Mexiko od Kamu! O té knize vám dám bližší report v samostatném článku, protože ta si to zaslouží.

48 zobrazení