• Veronika

NÁLEPKY


Konečně už patřím taky mezi lidi, kteří viděli film Bohemian Rhapsody. Upřímně, ale musím říct, že nepatřím mezi ty lidi, kteří jsou z filmu nadšení. Nebo takhle film sám o sobě dobrej, hereckej výkon Ramiho (Freddieho) skvělej, písničky starý známý chytlavý. ALE osobnost Freddieho Mercuryho neuznávám. Promiskuitní závislák s aidsem, kterej ve svý rozcapenosti udělal hodně špatnejch, nedospělejch a sobeckejch rozhodnutí a nakonec zůstal sám. Sám i když kolem něj byly statisícový davy lidí, který ho „milovali.“ Jak samota dostává úplně jiný grády, když je kolem vás milion lidí. Jak ticho, který nastane, když se za vámi zavřou dveře vaší luxusní vily, křičí a ohlušuje a ve filmu tuplem demonstrovaný tak, aby Freddieho bylo divákovi líto..


Tenhle názor nemám proto, že bych to nechápala nebo byla mladá. Je to proto, že prostě neuznávám nálepky, který Freddie měl. Umělec. Nepochopenej. Chudák. Život k němu byl nefér. Tyhle nálepky jsou prosím pěkně srajdy. Nějak se prezentoval a lidi ho milovali, jakej byl ve skutečnosti, věděl jenom on sám a evidentně z toho nebyl nijak nadšenej. Ty nálepky ho podle mě ničily.



Ale tak dav a společnost funguje. Tak fungují lidi ve vztazích. Představíme si ideální nálepku parťáka do života a pak jsme naštvaní, když se nálepka strhne, smeje, rozbije nebo zmizí. A za ní je nějakej jinej člověk. A my ho nepoznáváme a možná ještě budeme uražení! Jak to? Co se s ním stalo? Kam zmizel? Ale nevidíme, že nezmizel on, ale zmizela ta naše pitomá nálepka. Člověk, kterého jsme idealizovali je pořád tím stejným člověkem.


V poslední době se taky setkávám s tím, že se lidem smejvá nálepka, kterou mají nalepenou na mě. A víte jak to? Protože čtou, co píšu. A na to mi říkají věty typu:


„Já tě v tom psaní nepoznávám.“

„Vůbec bych neřekl/a, žes něco takovýho napsala ty.“


Ale neuvědomují si, že taková já jsem. Já si při psaní na nic nehraju. Já když píšu, jsem víc já než kdy jindy. A okolí je překvapený. A nepoznává mě. A na jednu stranu je mi to líto a na druhou mi to přijde vtipný, protože v mých skoro dvaceti pěti letech si moje nejbližší okolí uvědomuje, kdo teda vlastně jsem. Je to zajímavý a trošku strašidelný.



40 zobrazení