• Veronika

Lolita - Vladimir Nabokov


Přečetla jsem knížku Lolita za dva dny. Přečetla jsem ji, protože jsem o ni zaslechla v jednom pořadu na streamu jako o jedné z nejkontroverznějších knih vůbec. Každý má tak nějak všeobecné povědomí to, že Lolita je o tom, jak starej chlap znásilňuje malou holčičku. Tak nějak jsem to měla v hlavě uložený i já, že je to úchylný a divný a fuj a proč a blé. Ale z nějakýho popudu mi to nedalo a začala jsem číst. A nelituju toho. Zkráceně vám řeknu obsah a pak můj názor. Takže obsahově:


Skoro čtyřicetiletý pán jménem Humbert má slabost pro malé holčičky (já vim, že to zní odporně). Ví to od dob dospívání a za vinu to klade tomu, že když byl jako malý kluk zamilovaný a jeho láska mu zemřela, a tak zůstal alespoň ten cit k mladým holčičkám. Ale ožení se a rozvede a z Paříže odcestuje do Ameriky a stále si namlouvá, že je normální a trápí se a nechce nikomu ublížit. Rozhodně to není ten typ úchyla, že by čekal s bonbonkama u školy to ne. Je to inteligentní, charismatický, pohledný, středně mladý muž a jediné, co ho vzrušuje, jsou holčičky ve věku 9 – 13 let (takovéto období, kdy se začínají projevovat z dětských rysů holčičí rysy, ale ještě ne úplně).


Shodou náhod se nastěhuje k vdově, která má 12 letou dceru Dolores. Do Dolores se Humbert naprosto šíleně zamiluje. Aby skryl, co cítí a aby jí mohl být, co nejvíc nablízku ožení se s její matkou (onou vdovou). O všem, co cítí, si vede deník. Popisuje svoje stavy, když je poblíž Lo (doLOres neboli Lolita, Lola..). A to je ta víc nechutná část knížky, když si uvědomíte, jak moc zoufale, ale bezmezně tu holčičku miluje, jak je jí sexuálně posedlý (ano, tyhle stavy jsou popisovány detailně), ale reálně se s holčičkou skoro nebaví, protože jí nechce ublížit, protože ji miluje. Šílený. Dokonce to dotáhne tak daleko, že na své ženě zkouší různé prášky na spaní, kterými chce malou holčičku uspat a „zneužít“ ji, ale tak aby jí neublížil. Na deník s jeho detailními popisky mu přijde žena a začne vyvádět. Když v hysterickém záchvatu vyběhne z domu na ulici, srazí ji auto a ona zemře. Humbert děkuje osudu, Bohu a všemu za to, že je Lolita jen a jen jeho.


Humbert s Lolitou vyrážejí na cestu Amerikou a celý jeden rok stráví po motelech a procestují opravdu celou zemi. A hned první společnou noc zfetuje Humbert Lolitu, ale nakonec nemá sílu ji zneužít. Ráno, když se probudí, to popisuje tak, že ona zneužila jeho. A od té první noci vedou podivně otcovsko/milenecko/tyranský způsob života. On chce, aby ona byla šťastná, kupuje jí, co si zamane a uplácí jí sladkostmi a komiksy, aby ho uspokojila. Hádají se a navzájem se vydírají (když mě napráskáš, půjdeš do pasťáku, udělám to, když mi koupíš tohle apod.)


Po tomto bláznivém cestování se rozhodnou usadit se a Lolita začíná chodit do školy. Humbert žárlí a je na ní velmi přísný. Chytají ho stihomamy a vidiny a bludy a to zapíjí alkoholem. Po jednom vyhroceném konfliktu znovu vyrážení na cestu Amerikou. V jednom městě se, ale Lolitě udělá špatně a je hospitalizovaná. Když si ji jde Humbert po pár dnech vyzvednout s hrůzou zjistí, že tam Lolita není, že už ji někdo vyzvedl.


Jako šílenec stráví dva roky pátráním a blouzněním a pitím. Nakonec mu od ní přijde dopis. Píše mu 17 letá Lolita. Čeká miminko, je vdaná a prosí ho o peníze. Humbert za ní jede a když ji vidí, zjišťuje, že ji stále miluje a prosí ji a pláče a chce aby s ním odešla. Lolita odmítne, ale sdělí mu jméno jejího „únosce“ tenkrát z nemocnice. Humbert odchází a najde Lolitina únosce a zastřelí ho.


Poté odjíždí spokojen a v deliricko/magorickém stavu si lehá do trávy u cesty a čeká až ho někdo najde. Najdou ho. A zavřou na psychiatrii a poté do vězení, kde Humbert umírá těsně před svým hlavním soudem. Lolita umírá u porodu na Štědrý den téhož roku. Miminko se jí také narodí mrtvé.



Tak to je obsahově. A pocitově? Tak nějak jsem se nemohla po celou dobu ubránit tomu, aby mi nebylo Humberta líto. Trpěl a z jeho strany to byla láska. Sice neschvalovaná, nezákonná svým způsobem zhýrale nechutná, ale pořád láska. On ji tak strašně moc miloval, že když si člověk odmyslel, že city, které popisoval, byly k dvanáctileté holčičce, tak to bylo opravdu silné. S potěšením musím oznámit, že sexualita a detailní popisy scén v knížce negradovaly, jak jsem očekávala. Ze začátku jste okamžitě zbaveni iluzí o nějaké romantice, naivitě nebo legalitě. Ne, je to surové, je to nechutné a přistihnete se, že to čtete a jste fyzicky znechuceni. Ale všechno tohle jsem prožívala, když si Humbert vedl deník a snil, ale naštěstí nekonal. Co potom s Lolitou reálně konal není v knížce popsáno a za autorovi děkuji. Samozřejmě, neobrátí to o 180° a nezačne to být miloučkým románkem, pořád je to špatné, je to zoufalství, je to prokletí a je to láska. Takže Humberta mě nějak nejde odsoudit a zavrhnout a nesnášet. Víc mě štvala Lolita, bože to byl spratek, ale zas co měla dělat, vzhledem ke způsobu života který musela žít. A když se to vezme kolem a kolem, vlastně lituju je oba. Že je knížka kontroverzní? Je, aby nebyla navíc vyšla v roce 1955. Se nedivim, že se z toho všichni obraceli naruby, když v tý době byla tabu minisukně (ne to přehánim, to nevim, zas to nebyl pravěk úplnej, ale morální a etický žebříčky, byly rozhodně ještě víc posunutý, než teď).


Knížka je kvalitní v tom, že je hodně kontroverzní i v dnešní době. Knížku znova nejspíš číst už nikdy nebudu, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

15 zobrazení