• Veronika

A hory odpověděly - khaled hosseini

Věříte, že se vám některé knížky dostanou do rukou přesně v ten nejideálnější čas? Mně se to stalo právě s touto knížkou A hory odpověděly. Mám doma 6 nových knížek, na které se klepu už pár dní a těšila jsem se na víkend s některou z nich. Nakonec jsem ale začala s touhle knížkou. Do rukou se mi dostala od kamarádky se slovy: „Rozhodla jsem se, že to bude putovní knížka, tak si ji Veru přečti, a až ji přečteš, tak ji půjč dál, protože je fakt moc hezká.“ Tahle věta mě tak nalákala, že jsem se dala hned do čtení, protože jsem nikdy putovní knížku nečetla, protože to je krásný kouzlo, který jsem si s knížkou přinesla dom.


Proč to byl ten ideální čas? Protože jsem se potřebovala trošku uklidnit. Byla jsem občas až moc nervózní, lehce nevděčná a brblavá a spíš jsem mluvila o věcech, co nemám a co chci, než o těch, co mám a za které bych měla být vděčná. Taky jsem hodně vzpomínala na období před rokem, kdy jsme se chystali na náš odlet na Réunion a to rozhodně nebylo klidný období. A tak se ve mně mlelo dost věcí, které nebyly na první pohled vidět, ale byly tam a tak jsem si díky i tomuhle příběhu uvědomila dost věcí. Uvědomila, připomněla, pobrečela jsem si a usmívala jsem se na ty stránky a večer o všem, co jsem přečetla, dlouze vyprávěla Vaškovi (byl moc rád).



A hory odpověděly je krásná knížka, ve které vlastně nejde o nic. Není to detektivka, kriminálka, thriller, horor ani románek. Knížka je prostě příběh ze života, propletený skrz několik generací napříč celým světem. A ti lidé prostě jenom žijí své životy, jak jim to přijde nejlepší, jak nejlépe umí. Všechna jejich drobná rozhodnutí, mají důsledky a mohou a mění životy dalších lidí, což se samozřejmě děje dnes a denně, ale my ty důsledky občas nevidíme nebo nechceme vidět a tady je to všechno hezky popsané. Příběh začíná v roce 1950 v Afghánistánu a postupně plyne až do roku 2010 skrz Francii, Řecko, Ameriku i Anglii.


Knížka je o poutech mezi lidmi. O jejich přetrhání, posílení, zahrabání, zabití. O předsudcích a nálepkách, o médiích, o lékařích a možnostech moderní doby, o moci peněz, o vlastenectvím o terorismu, který nepachá Al-káida nebo Bin Ládin, ale obyčejný člověk, a o síle slov. Všechno to vypráví pokaždé jiný vypravěč, ale všechno to do sebe naprosto nádherně zapadá.


Tím, že je příběh vypravován ze spousty úhlů, chápete postavy. To se u moc knížek neděje, takže jsem samozřejmě odsoudila nevlastní matku malého Abdulláha, za to, že na něj byla strohá, nepříjemná a nemateřská, ale po přečtení jejího příběhu po pochopení jejích činů, jsem si uvědomila, že je to vlastně jediná forma lásky, kterou je ona schopná dítěti dát. Nedělá nic naschvál, i když to tak zprvu působilo. A stejně lehce jako jsem odsoudila tuhle ženu v knize, občas odsuzuju i lidi v mém životě, bez jakéhokoliv zamyšlení se nad tím, že možná mají důvod pro své chování, že jejich chování je důsledek jejich životní cesty a etapy, že mě se to vlastně ani moc netýká a je nesmysl urážet se kvůli tomu, že se na mě někdo nějak podíval.


Nemyslete si, kniha není nábožensky nijak proaktivní, podprahově nic člověku nenutí. Jména postav jsou samozřejmě afghánská (Parí, Abdulláh, Níla, Nábí…) to mě ze začátku trošku nešlo přes oči (chtěla jsem napsat, přes pusu, ale já to nečetla nahlas, takže prostě přes oči), ale potom jsem si na to zvykla a občasná zmínka, že někdo věří v Alláha, to jsem skoro nevnímala.


Co mi ještě leželo v hlavě, bylo, proč se kniha jmenuje A hory odpověděly. Většinou jsou názvy knih jasné, když nejsou, snažím se pochopit, proč se tak jmenují, ale tady jsem nikde žádnou očividnou odpověď nenašla. A i když mám pár teorií a napadají mě důvody proč, nakonec jsem zapátrala v angličtině a odpověď je krásná. Za prvé proto, že Afghánistán je plný hor, za druhé proto, že je to konec sloky jedné básničky od Williama Blakea. Za další proto, že pozadí hor se objevuje často v knize a je to jediný motiv, který spojuje všechny postavy a hlavně proto, že hory odrážejí ozvěnu a odpovídají – a to je jak v životě přece, co vysíláš, to se ti vrátí.

4 zobrazení